Vážené kolegyně, kolegové, odboráři,
rád bych Vás seznámil s průběhem KV pro rok 2020. Současné KV se nachází v patové situaci – odbory už udělaly ústupky a vstřícná gesta, ale firma pouze kosmetické úpravy, které nepřinesly zásadní prolomení situace. Jednání se vleče a to jednak proto, že společnost se prošetřila k stavu, kdy nemá čas intenzivně jednat a nemá ani personální obsazení pro jednání o jiných problémech. Jednoduše řečeno, malá skupina vedení rozhoduje a řeší vše a vše se neskutečně vleče a dlouho trvá.
Další věc je postoj etablovaných OO TPCA, kterým vyhovuje vysedávat na jednáních, ačkoliv vidí, že situace stagnuje a již dva měsíce tu můžeme mít zprostředkovatelé, zákonné mentory. Ukázaly firmě několika svými kroky svou podporu v partnerství mezi firmou a OO, ve snížení požadavků o jeden bod a odmítáním zprostředkovatele.
OÚP již vznesla požadavek na zprostředkovatele, který je dalším zákonným krokem v KV a v současné době je na pořadu dne. Po tomto návrhu jsme se dozvěděli zajímavou reakci od vedení společnosti, jako třeba: „co pak, když nevyberete hlasy potřebné na stávku?“. Je vidět, že vedení společnosti je v uvažování velice vpředu a už mapuje situaci pro případ vybírání hlasů a stávky. Což je výzva – firma asi chce dokázat, že jsme opravdový tým tak, jak to sama hlásá. Takže pojďme jí dokázat, že z jejich hesel něco v nás je! Takže pokud budeme vybírat hlasy, tak to bude i selhání vyjednávacího týmu společnosti, jelikož při posledním jednání jsme se dokázali domluvit a došlo i k podstatnému navýšení mezd a vytvoření zajímavého bonusu pro zaměstnance. Smlouva byla před dvěma roky v této době již podepsaná, takže co je tu nového? Odbory a zaměstnanci jsou stejní, jen to HR se nám nějak obměnilo a snad i k lepšímu…? Určitě ano, v minulých letech vyjednávací tým za společnost nesnesl žádné srovnání s tuzemskými zaměstnavateli. Nyní se opíráme o novinové články a sondujeme v okolí, kde již je kolektivní vyjednávání u konce a jak dopadlo. Třeba v loňském roce Škodovka podepsala plošné přidání do tarifů 2500 CZK a co můžeme očekávat od letošního vyjednávání ve Škodovce? Zřejmě další finanční nárůst. Takže další rozevření finančních nůžek mezi Škodovkou a TPCA. Nám se nedaří bohužel ani držet krok, my všichni každým rokem ztrácíme více a více v úrovni mezd.
Proč chceme velice slušné navýšení mezd, je naprosto jednoduché. Nechceme se srovnávat s firmami pracujících ve volném tempu, ale s firmami pracující v nuceném tempu, kde zaměstnanec pracuje jako dobře naprogramovaný stroj – bezchybně, bez omylu, bez údržby. Kde takto pracují zaměstnanci? Snad maximálně v sesterských závodech Toyoty a PSA. Takže tady je jasné porovnání. Společnost porovnává naše zaměstnance s výkony v sesterských závodech v nejrůznějších parametrech. V koncernu Toyota, jak všichni víme, si nestojíme vůbec špatně a Toyota i PSA audit to potvrdily. V čem nás naše vedení opomíná a to celých uplynulých 16 let, je porovnání položky MZDY! Pročpak asi? Je to opomenutí či úmysl? Odpovězte si sami. Máme zde třetinové platy za stejně odvedenou práci, pracujeme podle stejných STD, na stejných technologiích. Rodinné výdaje máme velice podobné, nebo snad na evropském trhu jsou zásadní rozdíly v nákupním košíku? Nebo snad máme za třetinové ceny auta od koncernu Toyota či PSA? Společnost nám vysvětluje, jak malá ziskovost je na tomto segmentu aut! Ale o tom zaměstnanec nerozhoduje, to je volba Toyoty, že tu vyrábíme tento segment, takže jejich argumentace, že z malého vozu je malý zisk, platí asi tak, jako zisk z velkých aut v Rusku, kde rozhodně nemají největší mzdy, i když vyrábí největší vozy Toyoty. Takže dle jejich slov, v následujícím roce nás bude čekat skokové navýšení mzdy, protože zde začneme vyrábět automobil o segment vyšší a ziskovější? Náš zaměstnanec je lidský robot, pracující podle STD a ten mu nedává prostor na vydechnutí a vytížení je zde na hraně únosnosti a někdy bohužel i za. Jak nám ukazují zdravotní problémy zaměstnanců, jako jsou ergo záchyty, rehabilitace, různé léčby a ztráty zdravotní způsobilosti a trvalé následky, které Vás omezují v budoucím zaměstnání. Myslím, že toto je zásadní vysvětlení, proč chceme pracovat za lepší peníze.
Další zajímavé argumentace má firma ohledně Home office, který si firma hezky polehounku a potichounku vytvořila pro skupinu zaměstnanců, což této skupině samozřejmě přejeme. Je to velice slušný benefit, který patří k této době, ale 25 dnů a co pro druhou skupinu zaměstnanců? Bohužel firma opět pozapomněla na tu velkou skupinu zaměstnanců, pro které má stále změny v pracovním kalendáři, směny navíc, narůstající počty odvedených kaizenů, kroužku kvality a hlavně musí pracovat v nuceném tempu dle STD! Nebo snad to je ten benefit, který vyváží benefit té druhé skupiny, má snad tato skupina něco obdobného co výrobní zaměstnanci? OÚP chce pro tuto velkou skupinu zaměstnanců rovnocenný benefit a to 5 dnů indispozičního volna. Tento benefit, v tomto počtu dnů, mají jak závody Toyoty, tak i firmy v regionu a umějí s tímto faktem pracovat a vybalancovat s počtem zaměstnanců, kteří zůstanou doma s „rýmičkou“. Možná by bylo namístě prorotovat náš Mng TPCA v rámci Toyoty, aby poznali, jak to řeší v jiných závodech a přinesli tyto změny i do svých řad. Za nás, Home office = indispoziční volno.
Co se řešilo dále:
Ze strany firmy přišel jako první kompletní návrh na nový způsob automatického povyšování a možnosti rychlejšího získání kariérních bodů. Zde se všechny OO shodly na tom, že je férový, efektivní a dobrý pro motivaci TM. I když se poukázalo na určité nedostatky, tak firma přislíbila další prezentaci se zřejmě finální úpravou.
Pokračovalo se představením kalendáře v rámci objasnění stavu výroby (pro vyrovnávací období 26 týdnů) a potřeby dalších sobot v případě tohoto typu vyrovnávacího období, dle kterého může být kalendář postavený. Vše bude záležet, jaký směrem se budou ubírat další vyjednávání o KV.
Dalším bodem bylo téma zvýšení částky na stravenky vs. firmou navrhované řešení a důvod, proč nechtějí stravenky navýšit. Řešením jsou totiž chlazená jídla v automatech. Vše se ovšem musí otestovat, ochutnat, zajistit vhodnou pozici pro testování a mnoho dalších věcí okolo. Takže tento bod bude asi ještě dlouho téma pro řešení a zaměstná mnoho lidí, kteří se tím budou muset zaobírat, protože to je nejspíš jednoduší řešení, než přidání částky na stravenkách.
Úsporná opatření – společnost chce spořit pouze na zaměstnancích na linkách, pokud by měla navýšit nějaké výdaje, tak jedině za cenu rušení další pracovní pozice, prostě další vyhrožování zhoršením pracovního vytížení. Tady jsme poukázali na služební vozy, přechod na úsporná Ayga podle vzoru pana prezidenta. Dle slov vedení firmy, toto řešení nepřipadá v úvahu, ačkoliv úspora by to byla asi 1,7 mil. korun. Tato částka se nám moc nepozdává, ale budiž. Bohužel zde zaznělo: „auta jsou už objednána a nic se měnit nebude“. Takže kolegové šetřete, opět je to na nás.
Co bude dál? OO, které se následně jednohlasně a součinně shodly na ponížení procentuálního navýšení do tarifu na 10%. Tento krok OO je zásadní a dokazující určité chápání situace firmy. Zároveň je to gesto očekávání, jestli i firma dokáže změnit svůj návrh a postoj přiblížením se k návrhu OO a k částkám, které si naši zaměstnanci, kteří tvoří tuto firmu, zaslouží víc než kdy jindy. Také došlo ke shodě všech OO na tom, že pokud firma přijde opět se stejným návrhem, dalším krokem již bude pro všechny OO přizvání do KV třetí zákonnou stranu tzv. zprostředkovatele.
Není naším cílem nikterak pošpinit dobré jméno našeho zaměstnavatele a rádi bychom se dohodli v rámci Vyjednávacího týmu, ale za současné patové situace nevidíme jiné řešení pro další vyjednávání.
Za vyjednávací tým OÚP
Předseda, Petr Bíba